Sraz: 8:20 nádraží ČD

Návrat: 19:15 nádraží ČD

S Sebou: Jídlo a pití na celý den, na sebe střediskové tričko. Na vlak budete potřebovat dle počtu účastníků 80-100Kč. Jako vstup na hrad budete potřebovat 2€ pro osoby do 15 let, ostatní potom 5€. Každý musí mít rezervu 5€. Každý bude potřebovat vlastní pas, nebo občanský průkaz, opravňující k cestování za hranice!

Pozor – kapacita akce je omezena! Přihlašování na akci bude od pondělí 14.5.2012 do středy 16.5.2012. Přihlašování přes SMS Standovi – 733 745 972.

Všem účastníkům důrazně doporučujeme uzavřít cestovní pojištění!

Od nádraží v Bílém Potoce jsme se vydali po zelené turistické značce, ze které jsme odbočili na lesní cestu, která nás měla přiblížit ke kříži Anny Richterové. Tato tříletá holčička se v květnu 1873 ztratila v Bílém Potoce. Celá vesnice ji bez úspěchu hledala několik dní po okolních lesích. Tehdy v Raspenavě nocoval slepý vídeňský poutník, kterému se v noci zdálo, že dítě leží na levém břehu Bílého Potoka. Hned druhý den tam rodiče našli mrtvou Aničku. Po náročném stoupání jsme se krátce nasvačili a vydali jsme se pátrat do sytě zelené džungle z mladých buků. Po několika minutách pátrání se podařilo najít kamenný pomníček. Nebyl to kříž Anny Richterové, ale pomníček dřevorubce Ignáce Augstena, kterého zde 17. ledna 1880 zabily saně naložené dřívím. U pomníčku jsme se znovu vnořili mezi mladé buky a po chvíli jsme hledaný křížek nalezli. Blížil se čas oběda, a proto jsme se prodrali ven z džungle, abychom se na břehu Bílého Potoka naobědvali. Po jídle si někteří všimli potoka a velkých kamenů v jeho korytě a začali po nich skákat. Naštěstí nás tlačil čas. Přešli jsme potok a vydali jsme se zpět do Bílého Potoka. Cestou jsme si ještě dvakrát zahráli plíženou. Po vyjití z lesa se před námi objevila překážka v podobě elektrického ohradníku. Obešli jsme ho, ale narazili jsme na další, který již obejít nešel. Protože v něm nebylo žádné zvířátko s rohy, tak jsme se rozhodli projít skrze něj. Na konci jsme vlezli dírou v plotě na místní hřbitov. Z něj jsme pokračovali na nádraží v Bílém Potoce, kde jsme nalezli do vlaku a vyrazili domů. Celý den jsme měli krásné slunečné počasí a první kapky deště jsme viděli až na nádraží v Liberci.

Letní tábor je pro nás vyvrcholením celoroční činnosti a je dobré, když se na tábor vydá co největší část z našeho oddílu. Tábor připravujeme již od listopadu loňského roku a jsme proto rádi, když zohledníte vaše rodinné dovolené. Na táboře máme možnost dělat věci, na které buď nemáme vhodné prostředí během roku, nebo jsou příliš časově náročné. Na letním táboře tradičně probíhají také sliby nováčků. Programu na táboře vévodí prostředí celotáborové hry, která se letos bude nést v duchu …… (zatím tajné).

INFORMACE O LETOŠNÍM TÁBOŘE BYLY AKTUALIZOVÁNY. NAJDETE JE VE SLOŽCE TÁBOR 2012!

Kotorský závod sestává z jízdy na pramici, kdy si pádlující posádka v polovině trasy prohodí strany a vylodí se na břeh ke krátkému běhu terénem, střelby ze vzduchovky, hodu házecím pytlíkem na cíl a z tajné disciplíny. Tou byly „lyže“, na které se celá posádka postavila a prošla určený úsek. Nejvíce času jsme ztratili při jízdě na pramici. Vodní vlčata stále pádly hrabala jako lopatky vltavského kolesového parníku, zatímco naší posádce došel dech asi ve třetině trasy. Při vylézání na břeh se Netopýr trefil místo na pevninu do vody a namočil si svoje botičky. Po zdárném absolvování všech disciplín jsme se šli podívat na blízkou pláž, kde se někeří odvážlivci odvážili ponořit do vody. Naštěstí jsme neskončili poslední. Umístili jsme se na předposledním šestém místě. Za námi už byla pouze šestiletá vlčata…

Pevně věříme, že se nám na příští ročník podaří sestavit alespoň dvě posádky. Vlčáckou a skautskou.

Soutěžící plnili rozličné úkoly, při kterých prokazovali své znalosti a zručnost při disciplínách první pomoci, vztah k vlasti a skautingu, lanová dráha, logické myšlení, řešení krizové situace, vyhledávání informací a pobytu v přírodě. Po absolvování závodu byl pro soutěžící připraven chutný oběd (pečené kuře s bramborovou kaší) a po něm následovala ukázka výcviku a dovedností služebního psa Policie ČR. Po této ukázce nám byla předvedena výzbroj a výstroj policistů a nikdo z kluků neodolal a využil příležitosti podržet si samopal Heckler & Koch. Po těchto ukázkách došlo na netrpělivě očekávané vyhlášení výsledků. Svišti se umístili na 9. místě (z 10-ti). Potom jsme se vydali na vlak. Ale protože jsme měli ještě spoustu času, zastavili jsme se ve městě a klukům byl za odměnu koupen cuc na kládě v čokoládě.